Článek: Lada Semecká a Introverze, Material Times
Pro autorský rukopis Lady Semecké je typická neokázalost, soustředěnost, emoční hloubka. Ať již se jedná o volně stojící nebo závěsné objekty, lze je vnímat jako obrazy ve skle. Jsou ve skle zachycenou autorčinou obrazností, upřímné a nearanžované výpovědi o jejích nadějích, snech, radostech i obavách. Není v nich agresivní exprese, ale introvertní „emoční estetika“. Ta je společně s kulturním dědictvím Japonska pramenem inspirace, které se v díle Lady Semecké osobitým způsobem prolínají. Původním oborem, který Lada Semecká vystudovala na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově, bylo rytí skla. Tuto odbornost využila o pár let později ve sklárně Moser. Ve studiu pokračovala na Institutu výtvarné kultury v Ústí nad Labem v ateliéru Pavla Mizery a poté v Ateliéru skla u profesora Vladimíra Kopeckého na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. U někoho osobní lyrika s přibývajícími léty ustupuje do pozadí, u Lady Semecké naopak nabývá na síle a monumentalitě. „Realita, jak ji vidím, je pevnou součástí světa, který vnímám. Abstrakce je jeho vysvětlením, řádem i otázkou, kterou cítím za celou tou mozaikou, seskládanou z navzájem provázaných jevů. Je to jako veliký a malý svět, kdy i ten nejmenší reálný prvek dokáže k sobě strhnout pozornost celého vesmíru, aby v něm po chvíli zase zanikl.“